CHRÁM sv.BARTOLOMĚJE
OKOLÍ CHRÁMU

KOSTNICE

    V rohu hlavní hradební zdi za chrámem je kostnice - barokní centrální stavba z roku 1733. Stojí na místě starší, připomínané r. 1654. Autor neznámý. O její výstavbu se zasloužil děkan Antonín Formandl, který ji postavil na vlastní náklady a tak zajistil důstojné uložení ostatků ze zrušených hrobů bývalého zdejšího hřbitova a z bývalého hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele. Současná střecha nahradila původní cibulovou báň s lucernou ( jak svědčí Morstadtovy pohledy na Kolín ) při opravě roku 1849.
  • Centrální stavba z roku 1733.
  • Grafika5
  • Půdorys kostnice.
  • Centrální stavba z roku 1733.
  • Pohled z parkánu.
  • Jihovýchodná
  • Pamětní deska z doby moru v.r.1680 s jmeny děkana a kapucínů.
  • Pohled z ochozu chrámu
    Ve zdi kostnice vlevo se nalézá mramorová deska se jmény děkana a členů kapucínského kláštera zemřelých za moru r. 1680. Deska udává též počet občanů zemřelých za moru: za čtyři měsíce 826 lidí. Všichni řeholníci kapucínského kláštera zemřeli při ošetřování nemocných.
    "Uvnitř je prostor zaklenut tzv. „plackovou" klenbou se čtyřmi oválnými otvory, jimiž je vidět horní dřevěný strop s malbou anděla, troubícího k poslednímu soudu. K původnímu uspořádání patří výplně střední a dvou bočních apsid zcela zaplněných kostmi a oltář sv. Kříže se sochami P. Marie a sv. Jana Evangelisty. Na vrcholech výplní apsid umístil barokní umělec dřevěné symboly trojí moci: biskupské (kříž a berla), papežské (trojitý kříž, dva klíče a tiára z kostí) a světské (žezlo, meč a vladařské jablko). Tyto symboly znázorňují staročeské přísloví: Všechna sláva polní tráva! Marnost a pomíjejícnost všeho mají připomenout i zrcadla na pilířích. Prvá oprava kostnice proběhla r. 1768. Roku 1796 kostnice nevyhořela, ale neopravována zchátrala natolik, že měla být r. 1849 zbořena. Zachránil ji kaplan Jan Svoboda, který ji s pomocí známých zedníků a tesařů z rodné Chrudimi, za peníze určené na demolici a z výnosu sbírky, téhož roku opravil. Z kostí přivezených ze zbořené kostnice u kostela sv. Jana Křtitele v Kolíně IV (u polikliniky) byly zedníkem Jiřincem r. 1850 postaveny dva obelisky, pomníčky s pamětními deskami, sloupy u dveří a věnec v okně s latinským nápisem o opravě r. 1849. Svobodův pražský strýc Fr. Pštros nechal r. 1851 sestavit v Praze kostlivce s kosou a umístil jej zde. Dle kolínské pověsti to má být kostra studenta z pražských barikád v roce 1848. Při odchodu z kostnice si povšimneme vlevo u dveří v omítce vyškrabaných jmen vojáků a letopočtu 1757; připomínají bitvu u Kolína 18. června 1757." (*7)
    Kostnice je delší dobu nepřístupná.