Řád menších bratří     Řád je nejmladší františkánskou větví, vznikl v Itálii a u jeho zrodu stáli P. Matouš z Bascia, P. Rafael z Fossombrone a bratr Ludvík z Fossombrone. Papež společenství schválil 3. července 1528 papežskou bulou „Religionis zelus". /Bula — je papežská listina vydaná v důležité záležitosti. Bulou je vlastně přivěšená kovová pečeť. Název je pak přenesen na celou listinu./
    Bratři si nejdříve říkali — Bratři menší poustevníci. Poprvé byli úředně podle své kapuce nazváni „kapucíny" v papežském breve vydaném 12. ledna 1535. /Breve — papežský dokument méně slavnostní formy./
    Až do roku 1619 podléhali pravomoci generálního ministra konventuálů — minoritů. 23. ledna 1619 papež Pavel V. povýšil hnutí na řád s vlastním generálním ministrem.
    Do českých zemí přišli kapucíni z Itálie pod vedením sv. Vavřince z Brindisi roku 1599 a roku 1600 začali s výstavbou kláštera a kostela na Hradčanech. V Brně založili klášter roku 1606 a v Olomouci roku 1614. Do roku 1950 vykonávali bratři duchovní službu při kostelech /kázání, svátost smíření/, dále v ženské věznici v Řepích u Prahy a ve věznicích v Olomouci a v Brně, ve vojenské věznici vedle Lorety, v nemocnici u Alžbětinek a na centrálním hřbitově v Brně. Při rušení v roce 1950 bylo u nás 22 kapucínských klášterů. Jejich nynější stav ve většině případě je katastrofální, a téměř neopravitelný . Interiéry jsou zničené, rozkradené,..."